Rozsáhlá infrastruktura je nezbytná především pro užitková vozidla, která pokrývají dlouhé vzdálenosti. Dostatečný počet veřejně přístupných nabíjecích stanic s odpovídající rychlostí je nezbytný, máme-li v příštích letech očekávat intenzivnější využívání elektrických nákladních vozidel v mezinárodní dopravě.

Rychlost je klíčová. Rychlonabíječky umožňují řidičům kamionů dobít svá vozidla během jejich zákonem stanovené 45minutové přestávky a pokračovat v jízdě až do konce denního jízdního limitu nebo až do cílové destinace.

Začátkem roku 2023 otevřela společnost Aral, spravující několik tisíc benzínových stanic po celém Německu, „první evropský koridor pro dobíjení elektrických nákladních vozidel." To zahrnovalo instalaci šesti výkonných nabíječek na odpočívadlech pro nákladní vozidla podél 600 km koridoru Rýn-Alpy, jedné z nejfrekventovanějších evropských logistických tras. Tehdy bylo oznámeno, že díky rychlosti nabíjení je možné nabít přibližně 200 kilometrů jízdy během těchto 45 minut.

Od roku 2025 se plánuje více nabíjecích stanic v celé Evropě.

Přestože se stále častěji objevují projekty, kdy výrobci vozidel, majitelé čerpacích stanic, logistické společnosti, a dokonce i majitelé zboží (továren, maloobchodních řetězců atd.) spolupracují na vybudování dobíjecí infrastruktury, komplexní veřejná síť dobíjecích stanic pro elektromobily je otázkou, kterou budou muset vlády a státy aktivně řešit v blízké budoucnosti.

Koncem minulého roku schválila Evropská unie novou legislativu s cílem poskytnout větší kapacitu pro veřejné nabíjení v ulicích měst a podél dálnic napříč kontinentem. Takzvané Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) je považováno za jeden z milníků politiky EU „Fit for 55“, která umožní dopravnímu sektoru výrazně snížit svou uhlíkovou stopu.

„Jsme optimističtí ohledně možnosti nabíjet elektromobily v blízké budoucnosti stejně snadno, jako to v současnosti děláme na tradičních čerpacích stanicích,“ říká Raquel Sánchez Jiménez, španělská ministryně dopravy, mobility a městské agendy.

Nařízení stanoví konkrétní cíle, které musí být splněny do roku 2025 a 2030. Mezi ně patří:

• Od roku 2025 musí být instalovány rychlonabíjecí stanice s výkonem minimálně 150 kW pro osobní automobily a dodávky každých 60 km podél hlavních dopravních koridorů EU (tzv. Transevropských dopravních sítí - TEN-T).
• Od roku 2025 by měly být instalovány nabíjecí stanice pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km podél celkové sítě TEN-T (s úplným pokrytím do roku 2030).
• Vodíkové čerpací stanice, které slouží jak pro osobní automobily, tak pro nákladní vozidla, musí být od roku 2030 rozmístěny ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T.
• Přístavy, které přijímají určitý počet velkých lodí přepravujících cestující nebo kontejnerových lodí, musí do roku 2030 poskytovat těmto plavidlům externí elektrické napájení na břehu.
• Letiště musí do roku 2025 poskytovat elektrický proud na všech východech a do roku 2030 také na všech odlehlých stáních.
• Uživatelé elektrických vozidel nebo vozidel na vodíkový pohon musí mít jednoduché možnosti platby na dobíjecích místech, pomocí kreditních karet nebo bezkontaktních zařízení, bez předplatného a s plnou transparentností cen.

Elektrické dodávky populární v Nizozemsku, Španělsku, Francii…

Využití elektromobilů v komerční dopravě není pouze součástí Evropského zeleného plánu, ale také naší současnosti. Navzdory tomu, že se diesel stále drží na prvním místě, data o nových registracích vozidel v Evropské unii v roce 2023 ukazují, že podíl elektrického pohonu jednoznačně roste.

Nejvýrazněji je to patrné v kategorii dodávek (do 3,5 tuny), kde prodeje vzrostly o 56,8 % ve srovnání s předchozím rokem, přičemž podíl na trhu vzrostl z 5,4 % na 7,4 % (podíl dieselových vozidel klesl z 85,7 % v roce 2022 na 82,6 % v roce 2023). Posun je způsoben především růstem na klíčových evropských trzích v čele s Nizozemskem, Španělskem a Francií. Celkově bylo v Evropské unii během roku 2023 nově zaregistrováno necelých 108 300 elektrických dodávek (bateriových nebo plug-in hybridů); v roce 2022 to bylo méně než 70 000, podle nejnovější zprávy Evropského svazu výrobců automobilů (ACEA).

Navzdory tomu, že u těžkých nákladních vozidlech je situace odlišná (diesel má pevný podíl na trhu s 95,7 %) byl zaznamenán působivý nárůst registrací nových elektrických nákladních vozidel a to o 234,1 % na 5 279 jednotek. Hlavními tahouny růstu jsou Nizozemsko a Německo, které dohromady představují více než 60 % celkového prodeje elektrických nákladních vozidel v EU. Elektrická nákladní vozidla nyní představují 1,5 % trhu, což je výrazné zlepšení oproti 0,8 % v předchozím roce.

Pokud se vám toto číslo zdá malé, nezapomeňte, že všichni přední evropští výrobci vozidel předpovídají, že budoucnost je elektrická, a nejen pro sektor dodávek. Například společnost IVECO, která na konci roku 2023 uvedla na trh zcela novou řadu elektrických vozidel, předpovídá, že podíl elektrických nákladních vozidel v EU bude do roku 2025 činit 5–10 % a poté se do roku 2030 zvýší na 20–40 %. V kategorii lehkých užitkových vozidel je předpokládaný ještě rychlejší růst, dosahující 10-20 % celkového počtu registrací do roku 2025 a poté 30-50 % do roku 2030.

To, jak bude pokračovat stavba dobíjecí sítě a jak bude financována, jsou otázky, na které brzy dostaneme odpovědi. Je nepochybné, že intenzivní rozvoj dobíjecí sítě pro elektromobily je nezbytný pro úplné prosazení dekarbonizace dopravy.