Prodloužené čekání na nakládku či vykládku není jen problémem jednotlivých zemí, ale globální výzvou silniční nákladní dopravy. Řidiči pociťují dopady jako první – zdržení jim brání v plánování povinných přestávek a odpočinku, v pokračování v jízdě, nebo v tom, aby jednoduše dokončili trasu a vrátili se domů. Čekací doba tvoří významnou část provozních nákladů dopravy – zatímco ujeté kilometry vytvářejí hodnotu, každá hodina stání přímo snižuje ziskovost dopravců.
Skutečnost, že některé země zavedly finanční kompenzaci v případě, kdy kamion čeká déle než stanovenou dobu, ukazuje, že si uvědomují ekonomickou opodstatněnost řešení tohoto problému.
Přesto se zdá, že negativní praktiky je obtížné vymýtit.
Poplatek 100 € za každou hodinu čekání na nakládku, nebo vykládku – po uplynutí předepsaných 90 minut – v posledních měsících způsobil v Itálii značné turbulence. Ačkoli ministerstvo dopravy nedávno písemně potvrdilo, že tento poplatek je povinný a nevyjednatelný, dopravní společnosti tvrdí, že někteří klienti je vydírají tím, že požadují podpis smluv, které jsou v přímém rozporu se zákonem, a tím se „dobrovolně“ vzdají kompenzace.
Asociace FIAP (Federazione Italiana Autotrasportatori Professionali) byla nucena obrátit se na úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Žádá vyšetření nekalých obchodních praktik. Dodržování zákona je podle italských dopravců nerovnoměrné a některé části dodavatelského řetězce jeho uplatňování aktivně brání.
Zda je regulace této oblasti zákonem správným řešením – a nakolik přispěla k řešení problému – ukáže až čas. Někteří odborníci na dopravu a logistiku se domnívají, že státní opatření mohou vyvíjet nadměrný tlak na „druhou stranu“, která se sama potýká s řadou problémů.
Tento typ kompenzace zavedlo v Evropě jako první Portugalsko, které na konci dnes již poměrně vzdáleného roku 2021 stanovilo, že čekání u nakládacích ramp nesmí přesáhnout dvě hodiny. V následujících letech se přidalo Španělsko s podobnou úpravou a mezitím se i Italové rozhodli, že už nebudou čekat zadarmo.
Proč dochází ke zpožděním při nakládce?
Dlouhé čekací doby na nakládku nebo vykládku ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejčastěji uváděné patří nedostatečné plánování a špatná synchronizace příchozích a odchozích toků zboží v logistických centrech, nedostatek nakládacích ramp a dostupného personálu, stejně jako neefektivní správa dokumentace související s dodáním a expedicí.
Kolik čekání skutečně stojí?
Ačkoli se odhady analytiků liší, v jednom se shodují: stojí to hodně.
Začněme u již zmíněných Italů.
Výzkumné centrum Fedetrasporti dříve analyzovalo satelitní a tachografická data a dospělo k alarmujícím číslům. Průměrná denní pracovní doba řidičů v sledovaném období činila 11 hodin a 28 minut, z toho: 6 hodin a 18 minut řízení, 35 minut přestávek a celých 4 hodiny a 35 minut čekání na nakládku a vykládku. Po započtení mezd řidičů, nákladů ztracené produktivity vozidel a ztrát způsobených zpožděními odhadli odborníci, že celé odvětví silniční dopravy v Itálii přichází ročně přibližně o 3 miliardy €.
Podobná je situace v Polsku, kde jedna nedávná analýza uvádí, že řidiči v mnoha dopravních firmách tráví řízením pouze asi 75 % své pracovní doby, zatímco optimální využití by dnes mělo dosahovat 90–95 %.
Ani v Německu není situace ideální, i když se zdá, že se alespoň mírně zlepšuje. Pravidelná zpoždění při nakládce v distribučních centrech maloobchodu hlásilo v roce 2022 celkem 86 % respondentů, zatímco loni to bylo 72 %.
To, že čekání není izolovaným problémem jediné země, potvrzuje také analýza nadace Truckers Life, která zkoumala, na co si řidiči kamionů v Evropě nejčastěji stěžují při práci v logistických centrech. Řidiči hodnotili především zařízení v Polsku, ale také v Německu, Nizozemsku, Francii, Španělsku… Mezi nejproblematičtější oblasti zařadili nedodržování dohodnutých časů nakládky a vykládky, dlouhé čekání na vjezd do areálů a nedostatek konkrétních informací o zpožděních. Následují dlouhé hledání parkovacích míst, špatná komunikace s personálem logistických (výrobních) center, nedostatek sanitárního zázemí a další problémy.
Jaké je řešení?
Ačkoli se recepty na snížení čekacích dob zdají logické (rezervace časových slotů, jasné protokoly apod.), praxe ukazuje, že to není tak jednoduché. Doprava je „živý systém“ a nelze ji vždy naplánovat do posledního detailu, protože existuje mnoho faktorů, které mohou způsobit narušení, zpoždění a posuny harmonogramů. Kromě toho není nedostatek pracovníků problémem pouze dopravních společností, ale také provozovatelů logistických a výrobních center
Pokud bychom měli navrhnout univerzální řešení ke snížení čekacích dob, spočívalo by v kombinaci dvou klíčových faktorů: využití přínosů moderních technologií (různé aplikace pro plánování a rezervaci časových slotů, sledovací softwarová řešení, automatizované intralogistické systémy apod.) a kvalitní komunikace a spolupráce všech účastníků dodavatelského řetězce. Včasné sdílení informací o zpožděních, možnost flexibilně upravovat časové sloty a vzájemné pochopení zájmů všech stran by nepochybně výrazně přispělo ke zkrácení čekacích dob a ke zvýšení celkové efektivity dopravy.
